Zmapování vývoje mužského a ženského principu na Zemi


Cesta od počáteční jednoty přes oddělení ke znovunalezení společné cesty

(volný zkrácený přepis konstelace)

Předesílám, že cílem tohoto článku není rozdmýchávat vzájemné obviňování se.

Naopak, je vhodné tento článek číst jako člověk, který má v sobě obsažen ženský i mužský princip. Tato mužsko-ženská cesta je součástí historie každého z nás. I když ohlédnu od konceptu znovuvtělování, kdy jsme pravděpodobně byli v jedné i druhé roli, je tu ještě genetika. Linie našich ženských i mužských předků a jejich zkušenosti, které jsou uloženy v našich tělech, vzorce chování a uvažování, které nevědomě následujeme.

Při našem bádání jsme se vrátili na počátek. (v našem zadání počátek, který dnes ovlivňuje naši realitu).

Na počátku muži i ženy byli v jednotě- ta vycházela částečně z toho, že při jejich úrovni vědomí nerozdělovali mužské či ženské, jednoduše konali vše společně.

Začátek  oddělenosti počal pravděpodobně v době, kdy si lidé se vzrůstajícím vědomím začali uvědomovat rozdílnost pohlaví (jablko poznání v biblickém ráji). Začalo se popisovat odlišné, srovnávat se a soupeřit.

Dle této práce to vypadá, že na Zemi to bylo asi takto. Země je primárně JINOVOU ženskou planetou- život se zde viditelně rodí skrze ženu. I lidská embrya nejprve všechny vykazují ženské pohlavní znaky, teprve z těchto se posléze vytvářejí mužské pohlavní orgány (poznatek vědy). Holčičky se rodí z žen, jsou ve svém a to vše dává ženám, když jsou spojené se svým tělem na Zemi velkou přirozenou sebejistotu v konání. Jejich úloha byla na rozdíl od mužů viditelná. V pradávných dobách muži neznali svůj podíl na početí. Těhotenství pravděpodobně nikdo nedával do souvislosti s každodenním sexuálním aktem. Žena se náhle zakulatí, roste v ní život, rodí, v prsech se sama tvoří výživa na dalších pár let. O to větší to bylo mystérium. Ženy ovšem toto nijak neřešily. Jednoduše dělaly, k čemu se cítily být instinkty vedeny. Muži tento životní styl harmonie a pomalého plynutí následovali. Vše umocňovalo klima, které tvořilo na zemi úrodný ráj, ve kterém nebylo potřeba lovit, opevňovat se atd. Přirozeně se tu začal rozvíjet hlavně ženský princip v nás všech.

Každý celek usiluje o rovnováhu a ve chvíli kdy tento nerovnoměrný rozvoj dosáhl určitého bodu, síly evoluce začaly podněcovat mužský princip, aby se začal rozvíjet také.

Mužský princip v nás začal něco postrádat, ale nevěděl co. Hlavně v mužích rostla nespokojenost. Nehledali v sobě, ale začali něco zvenku hledat, něco co by dalo jejich životu větší váhu. Něco, co by je sebepotvrdilo.

Začínají chtít tvořit pokrok. Ale bohužel ve většině případů ne proto, aby zlepšili život na Zemi, ale aby se cítili důležití a sebepotvrdili se.  Končí čas, kdy se vysedává na zápraží. Na to není čas. Je čas dělat důležité věci- zbrojit , válčit, opevňovat. Dělat pokrok. Nastává nová etapa vývoje – vše se dává po desetitisících poklidných let rychle do pohybu. Pravděpodobně v té době došlo ke změně klimatu, podmínky k žití na Zemi ztěžkly. Je zima, je třeba lovit, stěhovat se v nehostinných podmínkách. Jsou války o jídlo, ženy, území. Muži začínají být velmi důležití a tyto pozice si striktně drží. Ženám je jasně stanoveno jejich místo, nesmí zasahovat do mužských pravomocí. MP v nás vždy chybělo jeho přirozené spojení s něčím vyšším. Proto vždy slyšel na to co  zavánělo nebesy, vyšším posláním i když mu to škodilo. Následuje to dále, ať už je to víra ve falešné proroky, vědecké výzkumy , umělé inteligence,  náboženské války. Víra v člověka jako pána tvorstva, země. 

Vrchol této etapy je dnes, kdy je svět zavalen miliardou zbytečných výrobků, které skutečně nepotřebujeme s důrazem na kvantitu a ne kvalitu. Stále největší investice jdou do zbrojení, strategií na vytvoření válek, aby bylo co obnovovat a kde by byl odbyt. Toto tvoří mužský princip nespojený se svým přirozeným zdrojem beze spojení se ženským principem.

A  jak v minulých tisíciletích vyvíjel ženský princip?

Ženy, když cítily, že muži hledají něco jiného mimo ně, znejistěli. Jejich nejistota se dále prohlubovala v následujících obdobích, kdy muži když podvědomě cítili, že ač jsou důležití, tak jejich tvoření není v souladu se životem. Na rozdíl od žen, které vedle nich pořád stejně nosily život, rodily, kojily, pečovaly, tvořily krásu. O to víc byla potřeba tuto jejich práci zlehčit, degradovat.

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. V rámci hesla „když vy trůn, tak my trůn“ začali vznikat organizované ženské matriarchální kulty. (více v článku Stín veliké matky). Tyto kulty většinou opěvovaly hlavně ženy jako tvůrkyně života, jejich božskost- jen z ní vše povstává, ona je dobrem pro tuto zemi. Nevyslovené- oproti mužům , kteří tu svou agresí život nepodporují.Tolik zněla propaganda, ale skutečně i ženám ve většině těchto uskupení, začalo jít hlavně o moc. Ženský princip začal o sobě vytvářet představu, že ONA je tím jediným možným zdrojem  ( matka, Země) a dále tím očkovat své děti , že jsou jen malé uzlíčky, zcela závislé na svých lidských (zemských) zdrojích. Nejsou tu jiné zdroje ,které se vás podpoří- jste jen tělo.

Tím se podporovala ještě větší nevědomost mužského principu v nás, který si tu připadal ještě více bez spojení někam nahoru. Když skrze boj odmítal ženský princip, nadále mu chyběla podpora nejen od nebes, ale i od země. Zažíval stav cizince , který se tu chtěl ještě více sebepotvrdit.

I když patriarchální systém tyto kulty zcela vymítil, ženský odboj ve skryté podobě pokračuje do současnosti.

A s tímto partyzánským způsobem boje nemají muži možnost vyhrát. Ať skrze sexuální manipulaci či skrze oběť (čím jste agresivnější, tím si ještě pohoršujete a to i před vašimi dětmi), nakonec vždy prohrávají. Zároveň s vlnou emancipace (umocněnou válkami) ženy obsazují snad všechny donedávna mužské pozice. Dnes máme i možnost umělého oplodnění a skutečná mužská úloha se může být feministkami opět redukována na dárce semene.

Ty partyzánky, které nedělají kariéru, nezvládají ve svých rodinách udřeně všechno sami, mají dnes možnost pořádat semináře na téma Žena Bohyně.

Nejsou tím myšleny všechny, ale většina z nich i když to jejich tvůrkyně myslí dobře,se podvědomě napojují na tradici ženských kultů ve starověku, které ve většině případů rozhodně nepodporovaly zdravě fungující vztah mezi mužem a ženou. Obnovují rituály z dob, kdy už ženský princip fungoval odděleně. Novodobé Bohyně, kněžky, ale jaksi osamocené.

V tom má ženský princip opět pomyslnou výhodu před muži. Ženě muž tolik nechybí, když má postaráno o základní potřeby, bezpečí, tak jako ona chybí muži. Je to dáno tím, že první symbiotickou vazbu zažíváme v těhotenství se svojí maminkou, která nás nosí. Holčičky tuto potřebu snáze mezi ženami naplní.

Naproti tomu i ten nejzatvrzelejší muž (mužský princip v nás) v největší hloubce chce obnovit toto spojení se ženou, dostat přijetí- SEBEPOTVRDIT se ZVENKU. Je jedno jestli to dělá i tak, že se předvádí, vede války, snáší modré z nebe „kyselému mlíku“-své neustále nespokojené ženě, matce, milence. Častým způsobem navozování spojení mezi mužem a ženou, je skrze bolest. Dramata, žárlivost, ponižování, odmítání, fyzické násilí. Je pravděpodobné pokud se k holčičkám otec, u chlapců matka nebo rodiče mezi sebou, chovali takto, tento otisk (láska,spojení=bolest) přetrvává do dospělosti.

I když to navenek vypadá, že vládu nad světem drží mužský princip, ve skutečnosti je to ženský princip, který drží více či méně, viditelně otěže v rukou.

Boj pokračuje, ale schéma boje je vlastně stejné. Když chce jeden princip dominovat nad druhým, snaží se protějšek udržovat v nevědomosti a spolu s tím v co největší závislosti na sobě. Ekonomicky či emočně se nám snaží namluvit, že bez něj to nedáme. To se promítá do celého systému, co jsme vytvořili.

Současný mužský princip je většinou bez spojení se svou skutečnou silou, bez hrdosti na sebe – cítí se beze smyslu. Dřív se odreagoval v agresivitě, dnes je mužský projev agrese tolik pranýřovaný, že je radši zaparkovaný. Tyto pocity zmaru a nenaplnění nechce cítit, proto je odpojeně zapíjí po hospodách, medituje či  dnes asi nejčastěji vyplňuje volný čas tím ,že se obrní u elektroniky. Spojení se ženským principem cítí hlavně v oblasti sexuální a celkově jejich spojení vnímá skrze obraz- jeden dole, jeden nahoře. Má pocit , že je zase tam , jako kdysi beze smyslu, ale ještě mu chybí ženský princip po boku. Marnost.

Současný ženský princip se většinou opájí vlastní mocí, tím co vše sám zvládne nebo se rozmazluje a chce být rozmazlován zbytečnostmi, které ho stejně neuspokojují, ale to nepřizná. Muži buď ať nosí, nebo ať jsou radši zaparkovaní-hlavně ať neškodí.

Ani jeden nevěří, že by pomohl návrat k jednoduchosti. MP nevěří, že by stačilo být takový, jaký je – nemuset předvádět velké výkony, aby se mohl cítit dobře sám se sebou. ŽP zase nechce slevit z rozmazlování, vydobytých pozic, vrátit se k něčemu „primitivnějšímu“ pchh. Ani jeden z principů již nevěří ve svou přirozenou hodnotu. Mužský princip ji nenalezl, ženský ji ztratil.

To vše je ve většině z nás. Náš život přes všechny výdobytky, naši úspěšnost, postrádá skutečný smysl a nechceme upustit od rozmazlování se zbytečnostmi.

Nyní žijeme v čase, kdy obě liché cesty dosahují vrcholu a tím se otvírá prostor pro změnu. Jak tedy dál ke znovu nalezení společné cesty?

 Kolektivní řešení není. Každý musí začít sám od sebe. Přestat se snažit zavděčit se druhému a jít si za svým- ať už je to cokoli, co nás opravdu naplňuje. Ten, který chce skutečně změnu, se pohne a ten, který o tom rád mluví a se zájmem čte návody druhých, ale ve skutečnosti nic měnit nechce, se neposune a dál si bude stěžovat. Nemá smysl do podpory těchto lidí dávat energii. Věřme v to zdravé ženské i mužské jádro v nás. V sobě i navenek. Nemusíte hned vědět , co to je , ale dát sobě i lidskému pokolení důvěru. S důvěrou to zdravé v nás nechme rozvinout.

Celkově hlavně jde o to, aby si mužský princip v nás uvědomil kdo je a jaká je jeho cesta tady na Zemi. Dokud mužský princip nebude sám sebou , ten ženský ho bude pořád zkoušet, aby se začal respektovat a ctít sám sebe, bez ohledu na okolí. Zároveň je potřeba, aby ctil ženský princip venku i v sobě – jeho sílu v jednoduchosti. Mužský princip je skutečným nositelem vývoje na Zemi. V tom mají muži pravdu, jde jen o to být spojený s inspirací, která je v souladu se životem. Vytvářet věci a technologie, které podporují život a nezatíží Zemi. Prošlapávat nové cesty pro lidstvo .

Ženský princip je tu doma a stačí mu být spokojeně v těle a plynout s proudem života. Mužský princip je o naší individualitě, je hrdým nositelem originality. Žít jako muž tuto originalitu je tu velká mise, protože jako chlapečci se rodí do cizího a tom ženském moři od počátku je lehké zapomenout na to, kdo jsem. Pokud chybí skutečné mužské vzory je ještě těžší navázat spojení.

Ale i tak pro mužský princip je největší podporou DŮVĚRA V NĚJ.

Muži a náš mužský princip potřebuje hlavně prostor a svobodu, aby se mohl vyvinout do svého jedinečného potenciálu. Co to znamená prostor? Jako matky kluků je přestaňme rozmazlovat, uhlazovat, kultivovat. Viďme v nich hrdiny od malička. Pokud jako ženy cítíme obavy z jejich projevu, jak mají věřit, že je v nich něco dobrého a nezačít se přizpůsobovat ženskému světu. Jsou jiní a tak je to v pořádku. Nenuťte jim ženské hodnoty. Nechte je být sami sebou. A obecně i my ženy dovolme si být sami sebou.

Ženy, my buďme znovu ženami, nestyďme se za to, že nás uspokojují (dávají  nám energii a chuť do života) jednoduché ženské věci a nalezněme znovu hodnotu přirozené úlohy ženského principu. To co muže nabíjí, nás vyčerpává. Obnovme spojení se svým tělem a tím i se zemí. Přirozeně nás bude vést. S důvěrou v život na zemi sněme o tom ,co je potřeba. Důvěřujme mužskému principu. Je potřeba, abychom v mužském principu viděli něco skvělého pro tuto Zemi. Dejme mu prostor, to o čem ženský princip sní vykonat. Jen v tomto prostředí se může více svobodně rozvinout. Ve všech to je, jen je to třeba více či méně zavřeno. Neznamená to, že dál setrváme ve vztahu, který nám nevyhovuje, ale obecně můžeme začít vnímat, že mužský princip bez ohledu na minulost je dobrý. Tak jak se bude rozšiřovat tento proud v kolektivním vědomí, bude moci mužský princip v nás lehčeji a lehčeji růst a hlavně se navenek projevovat v tom největším potenciálu.

Muži nečekejte na přijetí a potvrzení své hodnoty a toho kým jste, od žen. Vzdejte se potřeby sebepotvrzení. To co potřebujete uvědomit si, že jste dobří takoví, jací jste. Nemusíte na sobě usilovně pracovat, aby jste na sebe mohli být pyšní. Už ve vás vše je a to něco se může rozvíjet a projevovat se navenek jen ve vnitřním  klidu- ve vědomí sebe sama-jsem dobrý, takový jaký jsem, jaký jsem se zde narodil. Bez ohledu na nářky, svádění žen, pokračujte v tom, co vás naplňuje. V tom co vám dává opravdový smysl.

I tak za sebou máte velikou podporu svého domovského zdroje, který vás na tuhle misi na Zemi vyslal. V mužském těle si máte  být více vědomí  spojení s něčím vyšším, z čeho všichni pocházíme, udržet a obohacovat tím Zemi. Tato mise není jednoduchá- je lehké zde zapomenout, ale jste hrdinové, kteří mají pomáhat nám všem tady si vzpomenout ,že MY VŠICHNI nejsme jen hmota, tělo, že my lidé máme v sobě také ještě božský ( vesmírný) rozměr.

Vždy by měla zvítězit láska k nám samým, ať jsou ostatní jakkoli schopnější, krásnější, šikovnější, ať má okolí na nás názor jakýkoliv. Vyhazujme toxické smýšlení o nás samých.

K našemu lidství patří vše, i chybovat. Nenechme se manipulovat a neopouštějme sami sebe, ani z lásky k druhým.

 

V téhle době je možné překročit obvyklé stereotypy a vrátit se k přirozenosti našich mužských i ženských části, které nás v různém poměru tvoří.

Všechno co se tu děje a dělo je v pořádku. Je to vývoj. Zkusili jsme si všichni jakou cestou to nejde a máme příležitost to zkusit zase jinak.

Najděme znovu cestu k sobě  a  tvořme spolu tento svět ještě lepší.

 

 

Konstelaci dne 8.12.2016   sestavily   Michaela Freyová   a   Viktorie Červinková

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě, pokud bude připojeno jméno
autora, zdroje, aktivní odkaz na www.michaelafreyova.cz a celá tato poznámka.

Napsat komentář

Kontakt